Zde naleznete naše úvahy - úhly pohledu, životní zkušenosti a  básničky :)

Chcete si umenšit EGO ?

O AKÁŠE

Jsou mnohé techniky nápomocné vědomému osobnímu rozvoji, poznávání sama sebe, řešení jakékoliv naší nespokojenosti v různých oblastech našeho života a jednou z nich, velice účinnou, je právě Akáša. Akáša je kronika záznamů, dimenze vědomí, kniha Života o všem, co se kdy stalo, se všemi pocity, myšlenkami i prožitky, je o možnostech našeho života. Jdeme tam vždy s nějakým záměrem a svých (či klientových) průvodců, učitelů, mistrů a okruhu milovaných osob se můžeme zeptat na cokoli. Na příčiny jakýchkoliv nespokojeností v různých oblastech, nejčastěji vztahových, hojnosti, strachů, nemocí, možnosti vhodného studia, kroužků pro děti, vhodných jiných pracovních možností, na naše talenty a získané dovednosti, na které můžeme navázat, dále na historii domů, měst, národů, ... apod. Samozřejmě, že ne ze zvědavosti (to už si ohlídají strážci Akáši), ale kvůli možnosti našeho posunu dále v jakékoliv oblasti našeho života, k léčení, k získání moudrosti, širšího náhledu, pochopení širších souvislostí (rozšíření vědomí), přiblížení se sami k sobě. Pomocí této techniky jdeme v konkrétní oblasti po niti těch nejdůležitějších událostí a životních situací (ať již v současném životě či v minulosti), kdy jsme např. díky určitým zkušenostem přijali různá přesvědčení a náhledy na život, které nás nyní ovlivňují a nedělají nám dobře. Získáme širší náhled a pochopení, proč se nám "věci" dějí. Vše pročišťuje akášické světlo, akášický paprsek. V emocionálně vypjatých situacích jsme vyřkli mnoho slibů, přísah, kleteb, negativních prohlášení ať už na svoji osobu či na druhé, nebo jsme uvěřili negativnímu prohlášení na naši osobu, uzavřeli jsme různé nám neprospívající dohody a smlouvy... Tato energie se jen tak sama neztrácí a ovlivňuje nás více, než si umíme představit, někdy i po celá staletí. Svůj život pak žijeme a tvoříme v jakýchsi mantinelech těchto omezení, bráníme si v rozletu, trestáme se tím, že si sami nedovolíme, zákážeme, nezasloužíme spokojenost, prosperitu, radost, hojnost, lehkost žití ... opět jen v důsledku určitých zkušeností a zážitků, které jsme my sami "nějak" vyhodnotili. Sami se tedy také můžeme těchto omezujících barikád a mantinelů zbavovat a uvádět do rovnováhy naše nerovnováhy. Někdy změny nastávají téměř okamžitě. Jindy trpělivě olupujeme slupky cibule, vyjíždíme ze zajetých kolejí, aby se mohly ukázat další :-) a další :-) vrstvičky, jen přikryté další šlupičkou... Ale každá cibule, která postupně ztrácí vrstvy svých ochranných slupek, skrývá zářící jádro a ona záře nám svítí v ústrety. Přijímáme tedy vše v našem životě jako příležitosti k uvedení věcí do řádu, jako příležitosti našeho zrání, posunu v té které oblasti a neztrácíme energii bráněním se, že je cokoli nepřiměřené, nespravedlivé. Naopak tuto energii nasměrujeme plně na možná řešení. Zkušenostmi se vyvíjíme a zrajeme ... rozvíjíme sounáležitost, solidaritu, milosrdenství, zkrátka člověčenství v nás ... a na jisté úrovni vlastně ani druhému člověku nemůžeme ublížit...

"Snad jako hrubiáni ve svých rolích,

či v roli vojáků na na bitevních polích,

různé role můžem žít,

však Člověk Člověku nemůže ublížit.."

Na jaká další témata se s námi při společných sdílení  můžete těšit ...

 ... Na povídání o ČAKRÁCH a jemněhmotných tělech. Tělo je odraz duše. Podle místa neduhu na těle lze také poznat oblast našich témat k řešení. Léčíme se pojmenováním, pochopením a hlavně změnou nám neprospívajících přesvědčení, našich pravd, postojů, zvyků ... často převzatých od autorit (např. rodičů, dalších blízkých, příbuzných, sousedů, učitelů, a pod...), geneticky otisklých ve všech našich pórech, táhnoucích se naším rodem, s kořeny často velmi hlubokými a pevnými - podle síly prožívaných emocí, např. v různých vypjatých situacích, traumatech a šocích ...

Objevíme opakující se, tedy KARMICKÁ, témata v mnohých oblastech našeho života (ať už se týká našeho tématu hlavního, či menších a vedlejších), jež se s podobnou energií, jen s převlečenými kabátky kulis jiné doby, pod rouškou různých příběhů, avšak vlastně velmi podobných událostí opakuje v naší rodině stále dokola ... Genetické neduhy jsou jen rodem se táhnoucí naše rodová přesvědčení ...  Nikdo jiný nám nemůže ublížit tak jako my sami sobě. Velmi nám škodí hanlivá prohlášení na naši osobu. Naše tělo pro nás pracuje na 100 %. Dělá vše pro to, abychom plnohodnotně žili a cítili, vnímali, užívali si a my ho sami fackujeme, bojkotujeme, svazujeme a onemocňujeme různými negativními prohlášeními a postoji vůči sobě - od zdánlivě nevinného prohlášení - já jsem blbá, pitomá, nešikovná..., nebo přímo paralyzujeme a ochromujeme urputným přesvědčením, že východisko ze situace jaká je teď nelze najít, že lepší práci neseženu, že více peněz za dané situace nejde vydělat, že se svým vzděláním více nedokážu, že s tím za dané situace nejde nic dělat, že život je těžký ... apod. S takovými zarytými přesvědčeními se východisko skutečně najít nedá... Každé naše přesvědčení jsme získali díky prožitým zkušenostem nebo tak, že jsme mu uvěřili, když ho na naši osobu prohlásil někdo jiný, nám blízký, nejčastěji autorita nám nebližší, tedy rodič ... Dobrá zpráva je, že změnit ho tedy můžeme opět jen my sami :-) , tedy pokud jsme schopni si ho přiznat, být sami k sobě upřímní a ochotní otevírat své 13. komnaty. 

Léčíme se dáváním své energie sebereflexním směrem. Jinak řečeno, kam dávám svoji pozornost, to posiluji a dávám-li ji sobě, tedy se léčím.. Léčí už hluboké pochopení a soucit. Soucítění však v trochu jiném smyslu, než jsme zvyklí, bez zbytečné lítosti. Největšími léčiteli jsme my sami sobě. Je moc hezké rčení : " Hledáš-li nejbližší pomocnou ruku, jsi-li v nouzi, najdeš jí v rukávu vlastní košile". Trochu jsme si zvykli zodpovědnost za svůj život házet na druhé - rodiče, lékaře, léčitele, někdy i partnera, děti ...Celý náš život vlastně stojí na tom, jak se přijímáme potažmo jak jsme byli přijímáni svými rodiči.. V přijetí tzv. našich pravd a přesvědčení za své nejsme ovlivňováni jen okruhem blízkých lidí, ale také společností jako celkem, společenskými názory a pravidly, tedy morálkou všeobecně uznávanou. Stejně tak jako není úplně zdravá společnost, nejsou ani tato morální pravidla ... Skrze zkušenosti si klestíme cestu ... ŽIJEME, vyzráváme, moudříme, vyvíjíme se v kruhu nezadržitelné evoluce ... Samozřejmě vše děláme jak v dané chvíli dokážeme nejlépe. Vše má svůj čas a každý zraje svým vlastním tempem, takže pocity viny, lítosti, tlak na sebe ... jsou opět jen důtky, jimiž se bičujeme. Vše, co nám není příjemné, co nám nedělá dobře, má svoje příčiny, které je dobré najít ... Pocity nepotlačujeme, ale ani příliš nenecháme nabobtnat - nepotencujeme. Všechny informace přijímáme s vděčností pro naše poučení, pochopení a změnu našeho postoje. Pak se může změna projevit i změnou ve vnějším světě.

Budeme se také společně učit vidět obě strany mince, tedy na zdánlivě "špatných" věcech, co nás potkávají, umět vidět jejich smysl a tu dobrou stránku věci. Největší strach máme vždycky z věcí neznámých - můžeme se bát udělat krok do neznáma X nebo vidět novou příležitost, rozhodnutí je na nás. Z těžkých situací se můžeme poučit a získat z nich obrovské posílení, když neupadneme do lítostí, sebelítostí, výčitek, pocitů viny ... apod. lahůdkovým, nám však rozhodně neprospívajícím záležitostem. Díky lidem, kteří k nám nejsou zrovna vstřícní, ale naopak nás neustále kritizují, zpochybňují naše úsudky, řekla bych zašlapávají, máme možnost zesílit a začít si ustávat své názory, stát si za sebou. Ne jim navzdory, ale pro naši spokojenost, růst sebevědomí, možnost našeho posunu, vývoje, zrání, moudření. Co stagnuje, to umírá, co roste, to žije. Kam dáme svojí pozornost, to posilujeme. 

Dalším obsáhlým tématem je HOJNOST. Mimo jiné přestaneme-li lpět na možnosti, kudy mohou např. finance přijít, otevřou se možnosti, aby přijít mohly. Často chápeme tato úžasná moudra jen rozumem, teprve, když se nám přestěhují o těch 30 cm níže a budeme to tak i cítit, pak teprve může změna nastat. Třeba ty movitější silně odsuzujeme, čímž se nad nimi povyšujeme. Máme přesvědčení, že peníze jsou špinavé, že si je musíme zasloužit ... a asi milion dalších "krásných" přesvědčení, bránících prožívání hojnosti, o kterých si budeme (nejen) povídat. Různými technikami můžeme energie čistit a narovnávat do harmonie. To však jen uvolňuje cestu ... Ač můžeme mít průvodce a pomocníky na naší cestě osobního rozvoje, není nad vlastní přičinění (aplikováno do všech oblastí našeho života), upevňující naší svobodu. Všeho do času, školu také studujeme od prvního ročníku výše a neporadili bychom si se složitějším učivem bez znalosti čtení a násobilky :) ... jako děťulata nás vodí za ruce rodiče, než získáme jistotu a můžeme se rozeběhnout sami :) a tak to může být i s naším osobním rozvojem.

Dalším tématem, které snad mohlo být nad již zmíněnými, jsou VZTAHY. Všechny vztahy se odvíjejí od našeho vztahu k sobě samým, složitě, avšak výstižně řečeno. Budeme si povídat, jak mít jen dobré vztahy, o vztazích partnerských, rodinných ... jakých si jen vzpomenete. Například i o tom, že jste-li zrovna sami, značí to Váš růst a posun ve vývoji, příležitost a předpoklady k tomu, naučit se dát si podporu samy sobě...

Dalším velkým tématem souvisejícím s 3. čakrou je SEBEDŮVĚRA a SEBEVĚDOMÍ, zavděčování se druhým, čekání na chválu od druhých , bojkotující tak vlastní sílu. Nádobu sebevědomí si plníme sami po kapičkách prožitky vědomého ocenění sebe sama.

Kdo sebevědomí nemá, reaguje obranou nebo útokem. Kdo sebevědomí má, je nad věcí.

V této souvislosti ráda zmíním další téma, - a to o AUTORITÁCH. Autority vytvářejí jistoty, ale zároveň omezení. Když se před druhými příliš obhajujeme, děláme z nich autority... Nemusíme se jich bát, vlastně nejsou, jsou jen odborníci a specialisté... Autority jsou v pořádku asi v první třetině našeho života, pak už bychom se mohli začít pouštět jejich bezpečné ruky, jinak nezkusíme jak úžasně svoboda chutná.

Další téma na pořadu může být o BIORYTMECH ... o tom jakou ovlivňující sílu v sobě skrývá jejich znalost. S přírodou jsme hodně zpřetrhali spojení ... Obnovení a znovunavázání tohoto spojení nás může hodně podpořit, bije-li naše srdce společně s tepem matičky Země,... o zemských proudech, kterými můžeme být podpořeni - jdeme li v jejich směru ...

Dále o ŽIVLECH a našich geneticky zakořeněných šamanských znalostech, o jejich působení a uvádění do rovnováhy na příkladech příběhů běžného života ...

Dále si budeme povídat o STŘÍPCÍCH ŠTĚSTÍ, které prožíváme hlavně v dětství, mají schopnost na nás zpětně zářit. O tom, jak prospěšné je si je připomenout.

O energii různých PÍSMEN ve jméně, hlavně počátečních a o tom jak vhodně zvoleným tvarem jména nebo zdrobnělinou můžeme podpořit tu kterou naší vlastnost nebo naopak potlačit možnou nežádoucí dominanci.

O ANDĚLECH, ARCHANDĚLECH a jejich podporyplné, laskavé, vlídné, čisté energii, se kterou se můžeme propojit.

O KVĚTU ŽIVOTA a posvátné geometrii.

O KABALE, O MANIPULACI, O ŽITÍ V LÁSCE ... a mnohém dalším ...

Básničky :

Rozsviťme každý lampu svou,

zanechme snahu bláhovou...

zažehnout světlo druhým,

zorejme své pole pluhy.

A světlo z lampy Tvé,

rozsvítí svět i druhé.

25. 12. 2020 M.K.

Jsem poutníkem, jež v každé době

putuje světem, i sám v sobě.

Putuju věky, však zdá se to mžik,

jeden za druhým okamžik.

Rodím se na Zemi, to je můj svět,

však pocházím z hvězd, tam kvete můj květ.

ŘÍKÁME NAHLAS, PŘESTO S KLIDEM,

CO NELÍBÍ SE ČESKÝM LIDEM.

VŽDYŤ ČLOVĚK V TÉHLE HŘE NENÍ NIC,

JEN PROSTŘEDEK JAK ZÍSKAT PENĚZ VÍC.

STRACH MÁ ZATEMNIT NAŠE SMYSLY,

AŤ SNÁZ KÝVÁME NA NESMYSLY.

TU HRU LZE JEN TEHDY HRÁT,

BUDEME-LI LAXNĚ SPÁT.

... A TAK BLANICKÝ RYTÍŘ V NÁS

PROBOUZÍ SE, UŽ JE ČAS...

VŠAK BUĎME K SOBĚ LASKAVÍ,

JAK VYHRÁT MÍREM ČESKÝ LID VÍ.

CHCEME JEN V KLIDU A LÁSCE ŽÍT <3 

24. 9. 2020

 ZÁVISLOST & LÁSKA

Už toho máme někdy dost,

na pořadu dne je závislost.

Závislost přece není láska,

je jako žlutá koncentrační páska.

Na blízkém visíme jako koule,

nemáš-li ho, na srdci žal a boule.

Poutáme provazy silnými,

milujem způsoby mylnými.

Závislost je velké lpění

a to láska přece není.

Můžem poutat orla v letu,

sílu brát sobě i světu...

Nebo prostě milovat,

lásku sobě, světu dát,

krásnějším ho udělat.

20. 8. 2020 MK

STRACH & LÁSKA

Mám-li druhého hodně rád,

musím mít o něj někdy strach?

Strach je strach, to není láska,

je jako na tmu, na tíhu sázka.

Stal se jen naším zvykem snad,

mohu buď milovat, nebo se bát.

Strach nás i druhé omotává,

láska nám naopak křídla dává.

20. 8. 2020 MK

J S E M

Jsem jedno zrníčko v pytli mouky,

jsem stéblo trávy z celé louky.

Jsem kapka v moři i mořem celým,

chvíli se rozdělím, pak zas zcelím.

Jsem jedno okvětí kvetoucí třešně,

jsem žití koloběh, co točí se věčně.

Jsem deštěm celým i jednou kapkou,

Jsem místem na mapě i toutéž mapkou.

Jsem zrnkem pšenice i celý klas,

z jara se rodím zas a zas.

Jsem čiré nic a přece všechno jsem,

jsem hostem v domě, i domovem.

Mám tisíc podob a žádnou tvář,

bez stínu nevidíš mojí zář.

Jsi mojí sou-částí jako já tvojí,

je jedno, zda Jedno nebo dvojí.

Jsem hrášek, jako ty, v jednom lusku,

s životem.. žitím právě mám schůzku.

Jsem částí tebe a ty část ze mě,

jsem hrudkou na poli i celá Země.

I když jsme pospolu, vždy jsi i sám,

cokoli spolu, stejně sám prožívám...

Obyčejný svou nahotou,

jedinečností boha-t,

jen skrze žití mohu sám sebe po-znát.

M.K. 3. 3. 2018

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Poutat můžeš jen sám sebe                                      ... a jedna dětská : Učíme se od zvířátek

------------------------------------------                                    ----------------------------------------------------------           Dneska bylo krásně v lese,                                      Učíme se od zvířátek,    

zpěv ptáků se vz-duchem nese.                              těm je jedno, zda je svátek,

Cítím vděk, že můžu žít,                                            pondělí, či neděle,

krásou kol se oblažit.                                                ráno vstanou vesele.

Patří sem i ruch vlaku v dáli,                                       Zlobí se snad štíhlá srna,

jsme si vládcem, sami sobě králi.                               že líp zpívá soused strnad?

Slunce světlé střídá stín,                                             Či jezevčí těžkopádnost

... v jednom celku JSME s tím vším.                            předčí jemná motýlí ladnost?

K jinu jang a k světlu stín,                                              Každému jde něco líp,

Vše co přijde vítám, procítím...                                       tak proč stále hodnotit.

K Bohu vedou "dobra" i "zla" cesty,                               Už teď žijí spokojenost a klid,

však jen při jedné je nám hezky.                                   ne až budou to, či ono mít.

Bez noci neceníš krásu dne,                                          Nosí liška na zádech

bez duality a ega není vývoje.                                        starosti a zas ten vzdech?

Bez zkušeností moudrosti,                                              Co ta její liščata,

bohati žitím tisícerých možností.                                      maj ouška dost špičatá?

Sám svoboden, nemusíš mí strach,                                 Strachy už se celá třese,

že Tě kdy druhý bude chtít poutat.                                  jak zvládnou žít v tmavém lese.

Žádný druhý nemá v moci,                                              Trápí malou ponravu,

jaký ty sám máš teď pocit.                                               že dělá ptákům potravu?

Ach ty moje dobré nebe,

poutat můžeš jen sám sebe.                                            Dá se poutat orel v letu,

M.K.  4. 2. 2017                                                                  jež hlásá volnost, lehkost světu?

                                                                                          Létá rychle, však nezná spěch,

                                                                                          věří v instinkt a přírody koloběh.

                                                                                          Les by stres

                                                                                          jen stěží snes.

                                                                                          Je to výmysl nás lidí,

                                                                                          co zasejem, můžem sklidit.

                                                                                          M.K. 1. 3. 2017

PŘÁTELSTVÍ (Radušce k narozeninám)

PŘÁTELSTVÍ je vzácný dar,
dobrých přátel je jen pár.
Je vodou v poušti, jež občerství Tě,
je volné, veselé a hravé dítě.

Bublá smíchem, lehkostí,
hravou dětskou radostí ...
Souzní s naladěním strun duše mé,
zpívá, tančí trylky překrásné ...

Je jak jemné plátky růže,
pevné jako skála také býti může.
Oplývá hlubokou důvěrou,
povznáší, hladí duši mou.

Známe se už řádku let,
máme si co rozprávět.
Díky za Tvé přátelství,
za moudrost, jež je bohatstvím.

Tvá srdečnost a vřelost je odměnou,
svým bytím oblažuješ duši mou.
Ve verších může kudrdlinky míti,
však bez přívlastků je jeho BYTÍ.
Je oporou mi v každé době,
je pilířem, jež mám i v sobě.
(M.K. 30. 6. 2017)